redakce - 23. 11. 2009
Koncept počítačové gramotnosti ECDL pokrývá dnes již téměř celý svět. ECDL testy jsou v současné době prováděny ve 160 zemích za stejných podmínek, stejným způsobem a se stejnými úkoly a otázkami. K datu 10. výročí ECDL v ČR se ECDL testování ve všech zemích zúčastnilo celkem 9 286 181 osob. „V České republice ECDL testy dosud absolvovalo 44 898 osob. Vydáno bylo 18 662 ECDL Certifikátů a 15 738 Osvědčení ECDL Start, které získá uchazeč po úspěšném složení čtyř ze sedmi testů, resp. oblastí počítačové gramotnosti,“ objasňuje situaci v České republice Chábera.

Ačkoli je v mnoha zemích koncept ECDL již mnoho let běžně využíván jako efektivní nástroj v oblasti personalistiky a zaměstnanosti, pro české personální agentury a zaměstnavatele obecně je tento, dnes již celosvětový koncept, stále spíše velkou neznámou. Nejen proto se pracovní skupina ECDL-CZ (Česká společnost pro kybernetiku a informatiku a společnosti CertiCon a.s. – výhradní držitelé licence a sublicence ECDL pro ČR) rozhodla uspořádat právě u příležitosti desátého výročí svého působení v ČR sérii krajských informačních setkání na téma konceptu ECDL a jeho smysluplného využívání právě personálními agenturami, úřady práce a personalisty nejrůznějších organizací, institucí a podniků.

V České republice se ECDL testování dosud účastnilo přibližně 0,44 % populace, což z pohledu penetrace konceptu mezi obyvatelstvem řadí ČR na průběžné 36. místo na světě. První příčku si drží Irsko, kde ECDL testováním zatím prošlo asi 11% obyvatel. „Lépe než Česká republika je na tom mimo jiné také Rakousko s 5 %, Maďarsko s 3,5 % nebo Slovensko s 0,6 % populace,“ přibližuje situaci v okolních zemích Jiří Chábera.

Na první pokus získá některý z mezinárodních ECDL dokladů přibližně 65 % testovaných osob. „U Osvědčení ECDL Start je průměrná úspěšnost na první pokus 63,5 % a u ECDL certifikátu 66,6 %,“ říká Jiří Chábera a upřesňuje, že celková úspěšnost se relativně významně liší nejen v závislosti na stupni dosaženého vzdělání testovaných osob, ale také na jejich věku. „Celkově nejúspěšnější jsou v obou případech lidé s vysokoškolským vzděláním ve věku 20 až 50 let, kteří dosahují úspěšnosti nad 80 %, což asi není žádné překvapení,“ uvádí Chábera.

Podotýká, že v ostatních případech podstatnější rozdíl v úspěšnosti závisí spíše na věku testovaných. „Lidé ve věku nad 50 let, kteří mají vysokoškolské vzdělání, dosahují sice výrazně lepších výsledků než osoby stejného věku se vzděláním nižším, avšak oproti mladším testovaným osobám se vzděláním nižším než VŠ značně pokulhávají,“ říká Chábera a dodává, že tento „skluz“ lidí ve věku nad padesát let je pochopitelný, vždyť v době jejich mládí byly počítače v plenkách. „Nicméně právě tito lidé ve vyšším věku by počítačové gramotnosti, chtějí-li na trhu práce uspět, měli věnovat velkou pozornost. Jsou to totiž často právě oni, kdo jsou ohroženi ztrátou zaměstnání, a bez potřebných znalostí a dovedností při práci s počítačem, jsou pak jejich šance na získání nového zaměstnání v dnešní době výrazně omezené,“ dodává Chábera.

„Ve světě je dnes koncept ECDL běžně využíván personalisty podobně, jako jsou využívány certifikace jazykových znalostí či jiných odborných dovedností. Ačkoli se jedná o jednoduchý, standardizovaný, objektivní a nezávislý nástroj, který je schopen s minimem nákladů zaměstnavatelům i zprostředkovatelům trhu práce značně usnadnit život a ušetřit či získat nemalé finanční prostředky, čeští zaměstnavatelé a personalisté jej zatím převážně nedokážou efektivně využívat a někteří se jeho využívání dokonce aktivně brání,“ říká Jiří Chábera a dodává, že to patrně souvisí s českou povahou.

Zkušenosti z vývoje a využívání konceptu ECDL ve světě, ale i u nás, jasně naznačují, že nás v budoucnu čeká ještě nejméně dalších 10 úspěšných let.