redakce - 31. 08. 2010
Výuka angličtiny na školách probíhá klasickou metodou, jazyk je vyučován jako systém – probírá se gramatika a slovíčka. Studenti si pak mnohdy odnášejí do života velmi dobré znalosti, ale mají-li promluvit, převládne nejistota, a mnozí z nich nejsou schopni vůbec komunikovat. „Úkolem rodilých mluvčích je proto pomoci dětem překonat ostych a začít postupně využívat teoretické znalosti z hodin v praxi - rozumět a také spontánně v angličtině reagovat a hovořit, “ popisuje cíle projektu ředitel Wattsenglish Marek Kadlec. Angličtina metodou Wattsenglish je tedy pro školy zejména doplněním stávajícího modelu výuky.

Názor psychologa aneb jak překonat ostych

Čím dříve přitom s dítětem začne rodilý mluvčí pracovat, tím lépe. Děti se učí mimoděk, nápodobou, užívají metodu pokus - omyl, testují slova, jimž nerozumí. Proto je dítě přirozeně schopno zachytit správnou výslovnost, intonaci a tempo cizí řeči. „Děti jsou mimořádně citlivé na běžné i specifické jazykové podněty, jsou spontánní v projevu, mají výjimečné napodobovací schopnosti a vysokou úroveň rozvoje paměti a navíc nemají téměř žádné sociální zábrany,“ vysvětluje dětská psycholožka Zuzana Sedláčková.

Proto je důležité umožnit dětem kontakt s rodilým mluvčím klidně již první rok výuky angličtiny. Není třeba čekat, až budou teoretické znalosti na vyšší úrovni. Ze zkušeností pedagogů vyplývá, že ztráta ostychu a znalost angličtiny je při běžné komunikaci v poměru tak 70 ku 30 procentům. „Z velké části nezáleží na tom, kolik toho člověk umí, ale zda se nebojí. Nechci tím říci, že pokud dítě nebude mít na prvním stupni hodinu s rodilým mluvčím, už nikdy se nenaučí komunikovat anglicky. Spíše si myslím, že pro ně komunikace v pozdějších letech bude jednodušší,“ říká Kateřina Kudláčková ze základní školy Mohylová v Praze.

S Megan jsme tým

Projekt Integrace rodilých mluvčích do výuky, který v ČR rozjela společnost Wattsenglish, již sklízí své první ovoce. Například prvňáci ze základní školy Husova v Liberci se před prázdninami již anglicky bez problémů dorozuměli. „Spolupráce s Američankou Megan Mc Kuhn byla velmi intenzivní a já jsem naprosto nadšená, jaké přinesla výsledky. Nikdy bych nevěřila, že „moje“ děti budou po roce tak krásně mluvit anglicky. Vždycky jsme se předem dohodly, jak bude hodina postavená, v který moment si předáme slovo a Megan přejde do angličtiny. Děti reagovaly naprosto přirozeně, nejdříve po Megan opakovaly, pak plnily jednoduché pokyny a nakonec začaly mluvit. Často se dokonce stalo, že na česky položenou otázku odpověděl některý žák mimoděk v angličtině nebo že anglická pětiminutovka dopadla lépe, než ta česká,“ popisuje Petra Štočková, třídní učitelka.

Je důležité, aby český pedagog a rodilý mluvčí plánovali čas v hodině co nejpečlivěji – vstupy nemohou být náhodné, ale měly by navazovat na aktuálně probíraná témata či slovní zásobu. Rodilý mluvčí tedy není v žádném případě konkurencí českého učitele, naopak, právě spojením obou přístupů dosáhneme toho, že si děti řeč skutečně osvojí.

Kolik rodilý mluvčí stojí?

Rodilí mluvčí jsou stále „službou navíc“, a proto se také zvlášť platí. Je tedy na rodičích, zda svým dětem tuto nadstavbu poskytnou, či nikoliv. „Modelů, které můžeme školám nabídnout, je celá řada. Vždy záleží na konzultaci s vedením školy a také rodiči – abychom dosáhli maximálního efektu. Jedna hodina s rodilým mluvčím týdně přitom znamená investici cca 250 Kč měsíčně,“ uvádí Marek Kadlec.

Školy však nyní mohou peníze na rodilého mluvčího čerpat i z programu EU peníze školám, a to prostřednictvím šablony „Individualizace výuky jazyků“. Využít evropské dotace na zkvalitnění výuky jazyků se chystá např. ZŠ Stříbrnická v Ústí nad Labem. „Cizí jazyky se snažíme podporovat dlouhodobě,“ vysvětluje ředitel školy Mgr. Michal Ševcovic. „Rodilý mluvčí je podle mě pro děti tou nejlepší motivací, aby si jazyk skutečně osvojily. Zároveň to bude určitě i dobrá zkušenost a motivace pro české učitele.“