redakce - 20. 10. 2016
Všichni učitelé, kteří centra navštěvují, by je doporučili dalším učitelům fyziky. Z toho 88 % rozhodně ano. 85 % učitelů uvedlo, že se v centrech inspirují a nápady používají v samotné výuce. Nejčastěji pak zařazují do výuky více pokusů, využívají konkrétní tipy a triky od kolegů a využívají vlastnoručně vyrobené pomůcky.

"Létající centra"

Jako možnou formu rozšíření Regionálních center ve školním roce 2015-2016 testujeme takzvaná „létající centra“ – méně pravidelná setkávání učitelů v odlehlejších regionech. Létající centrum je postaveno na místním organizátorovi, který zajistí oslovení místních učitelů a prostory pro setkání. Vlastní program zajišťuje lektor – vedoucí některého z regionálních center.

Konference Elixír do škol

Každým rokem nadace pořádá konferenci, na níž se mohou setkat všichni učitelé zapojení do projektu. Tři ročníky proběhly vždy v květnu, zúčastnilo se jich okolo 180 učitelů a kromě cca 40 workshopů se učitelé účastnily i přednášky zajímavých řečníků. Mezi řečníky patřila Dana Drábová (SÚJB) - s přednáškou na téma "Jaderné technologie - přínosy a rizika" nebo major Michal Daněk s vystoupením “Fyzika v Gripenu.”

II. Hejného metoda (H-mat o. p. s.)

Nadace od počátku významně podporuje rozvoj Hejného metody výuky matematiky, a to prostřednictvím finanční podpory obecně prospěšné společnosti H-mat, která vznikla v roce 2013. Hejného metoda výuky matematiky se používá na zhruba 800 školách v České republice, tedy již na každé 5. základní škole u nás.

Hejného metoda je vyvíjena od 40. let 20. století, kdy Vít Hejný začal zkoumat, proč děti, které bez problémů řeší úlohy z učebnic, selhávají při řešení úloh nestandardních. Přitom k jejich řešení nepotřebovaly jiné znalosti. Spolu se svým synem Milanem Hejným po desítkách let zkoumání a ověřování poznatků vyvinuli metodu, která je zaměřená na budování mentálních schémat namísto formálních znalostí vzorečků. Metoda se opírá o propracovaná didaktická prostředí a učitele, který v ní má roli průvodce a moderátora diskuzí dětí o řešení úloh. V metodě jsou důležitější výchovné cíle než cíle poznatkové, protože kvalitu společnosti více určují hodnoty mravní než hodnoty znalostí.