Účastníci projektu Rodina není handicap mohou zkusit práci terénního sociálního pečovatele
redakce - 05. 08. 2011
Zkusit pracovat jako sociální pracovník, který vyjíždí za seniory na venkov a věnuje jim potřebnou péči – tak zní tip, který účastníci projektu Rodina není handicap (RNH) dostali na jednom z projektových seminářů. Lektorka a zakladatelka společnosti Grafia, s.r.o. Jana Brabcová se už léta věnuje těm, kteří chtějí nastartovat své vlastní podnikání.
Jelikož projekt Rodina není handicap absolvují zejména matky, které mají s pečovatelstvím bohaté zkušenosti, stačí jim ke zmiňované činnosti přeorientovat se z péče o děti na péči o seniory. Toho mohou v rámci projektu dosáhnout v rekvalifikačním kurzu Pracovník v sociálních službách – pečovatel s přímou obslužnou péčí.
Iryna Sokotun, která pochází z Ukrajiny a žije v Čechách už 10 let, tento kurz nedávno absolvovala. „Teď jsem byla na výběrovém řízení v domově důchodců a čekám na výsledek,“ říká žena. „Zajímá mě práce se staršími lidmi a kdyby mě nevybrali, zkusila bych samostatně podnikat,“ dodává s tím, že by se nebránila právě ani práci terénního sociálního pracovníka.
Podle psycholožky Eleny Wagnerové by byla tato činnost velmi prospěšná pro klienta i pečovatele, a to hned z několika důvodů. Jednak proto, že v menších obcích chybí domy s pečovatelskou službou a pokud je rodina staršího člověka trvale pracovně vytížená, bývá senior celý den sám, bez ohledu na to, zda se vzhledem ke svému věku zvládne o sebe postarat. „Pečovatel či pečovatelka mu může zajistit nejen úklid, nákupy a zdravotní péči, ale i sociální kontakt, když si chce třeba popovídat,“ vypočítává Wagnerová.
„Tato práce je výhodná právě pro matky po mateřské, které mají malé děti a uvítají pružnou pracovní dobu,“ míní psycholožka. „Mohou si naplánovat, kdy se budou věnovat vlastním dětem a rodině a kdy pečovatelské činnosti, přičemž u seniora nemusí trávit 8 hodin denně, takže zkrácený úvazek je docela dobře možný,“ vysvětluje výhody Wagnerová.
Wagnerová zastává názor, že by stačilo, kdyby osvícení starostové menších obcí vytvořili soupis starších lidí, kteří takovou péči potřebují, a dále vyřešili otázku, zda tuto práci spolufinancovat z obecních prostředků, nebo vytvořit veřejně prospěšná pracovní místa. „Lidé na venkově by určitě ocenili vzájemnou 'sousedskou výpomoc', navíc by to posílilo i mezigenerační sociální vazby. Mladá maminka, která by šla pečovat o stařenku či stařečka, by mohla vzít s sebou malé dítě, které by si brzy zafixovalo, že starším lidem je potřeba pomáhat a že jsou přirozenou součástí společnosti,“ míní psycholožka.
S Janou Brabcovou se shodují, že se jedná o velmi aktuální téma. „Pečovatelství bude stále žádanější, ať už půjde o seniory, nebo například o péči o děti,“ uvažuje Brabcová. „Účastníkům projektu proto doporučuji nebát se oslovit potenciální klienty. Pokud budou úspěšní, mohou později založit třeba i agenturu domácí péče. Pracovat na vlastní živnostenský list může být pro matky s malými dětmi východisko – samy určují, kolik práce a kdy odvedou. Klíčem k úspěchu je jako v každém podnikání porozumět potřebám klienta, v tomto případě nejen seniora, ale i jeho dětí, které často na péči přispívají, protože samy se mu celé dny věnovat nemohou,“ objasňuje Brabcová. Vzhledem k tomu, že střední generace se často stará o děti i rodiče zároveň, může být pečovatel vítaným řešením složité rodinné situace, za což rodiny neváhají dát peníze.
Doporuč tento článek přátelům na Facebooku
Bookmark this on Delicious