Generace Z mění pravidla práce

V České republice tato změna probíhá ještě výrazněji. Česko má dlouhodobě jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropské unii a zároveň velmi vysokou zaměstnanost lidí středního a vyššího věku. Věková struktura zaměstnaných je posunutá směrem k vyšším věkovým kategoriím: největší skupiny zaměstnaných tvoří lidé mezi 45–54 a 55–64 lety, tedy pracovníci, kteří dnes nesou hlavní díl odbornosti, zkušeností i zodpovědnosti. Analýzy trhu práce potvrzují, že střední a starší generace představují většinu všech ekonomicky aktivních osob a nejvyšší koncentrace pracovníků je mezi 45 a 59 lety.

V českém průmyslu a energetice je průměrný věk pracovníků dlouhodobě vyšší než průměr celé ekonomiky. Zástupci průmyslových svazů a firem v posledních letech opakovaně upozorňují, že technické obory stárnou, odchází velká část pracovníků s unikátními zkušenostmi a přichází jen omezený počet mladých techniků. Bez kvalifikovaných pracovníků nemůže průmysl růst, inovovat ani zvyšovat přidanou hodnotu. Pokud se nepodaří zajistit generační obměnu v technických a řemeslných profesích, hrozí zpomalení rozvoje, ztráta konkurenceschopnosti i větší závislost na dovozech pracovní síly.

Trh práce dlouhodobě volá po obnovení prestiže technických profesí a řemesel, jejich moderní prezentaci mladé generaci a po lepším propojení školství s reálnými potřebami firem. Klíčová je kombinace tvrdých technických znalostí a měkkých kognitivních dovedností a také to, aby mladí lidé měli reálnou představu o budoucnosti v technických oborech.

Změna hodnot a očekávání

Nastupující generace Z přichází na trh práce s výrazně odlišnými očekáváními. Výzkumy ukazují, že tato generace klade velký důraz na firemní kulturu, udržitelnost, etiku a celkový společenský dopad zaměstnavatele. Tyto faktory jsou pro ni stejně důležité jako samotná náplň práce. Generace Z hledá smysluplnou práci, jasné možnosti profesního růstu a flexibilní pracovní prostředí. Právě tyto hodnoty často rozhodují o tom, zda mladí lidé o zaměstnavateli vůbec uvažují a zda jsou ochotni ve firmě dlouhodobě zůstat.

Energetika a průmysl tak čelí dvojí výzvě. Na jedné straně se potýkají s odchodem zkušených pracovníků a trvalým nedostatkem technických profesí. Na straně druhé musí nabídnout modernější, flexibilnější a hodnotově orientované prostředí, které dokáže oslovit mladou generaci. Technologická transformace, digitalizace výroby, práce s daty či automatizace mohou být pro generaci Z velmi atraktivní, pokud firmy dokážou tyto příležitosti srozumitelně a transparentně komunikovat.

Rozhodující pro budoucí konkurenceschopnost je schopnost propojit znalosti a zkušenosti starších ročníků s očekáváními nově nastupující generace. Starší pracovníci přinášejí hluboké know-how a znalost provozu, mladší generace zase jiný pohled na práci, důraz na flexibilitu, work–life balance, příležitosti růstu a smysluplnost práce. Z každé generace je možné získat něco jiného – zkušenost a loajalitu na jedné straně, inovativní přístup a práci s novými technologiemi na straně druhé.

Lídři podnikových transformací upozorňují, že ve firmách často chybí systematické předávání znalostí klíčových lidí. Bez strategického řízení mezigeneračního předávání know-how se organizace dostávají do rizika, že s odchodem jednotlivců ztratí i kritické know-how. Pokud chtějí udržet výkonnost a schopnost inovovat, musí aktivně pracovat s oběma generacemi – se silou zkušenosti i energií mladých.

Náročná situace panuje také v samotných výrobních závodech, kde je nedostatek kvalifikovaných techniků citelný už mnoho let. Závody soutěží o každého mladého technika, který přichází na trh práce. Firmy proto mění způsob, jakým výrobu prezentují – pokud mladí lidé neuvidí moderní technologie, růstové příležitosti a smysl práce, nebude mít kdo provozy do budoucna udržet.

Energetika má v tomto směru určitou výhodu: smysluplnost, udržitelnost a viditelný dopad na fungování společnosti – hodnoty, které generace Z považuje za zásadní. Pokud organizace dokážou tyto principy skutečně naplňovat a zároveň aktivně pracovat na předávání know-how mezi generacemi, mohou přilákat novou generaci odborníků a udržet kontinuitu znalostí v době, která je pro českou energetiku i průmysl klíčová.

Budoucnost pracovního trhu bude záviset na tom, jak dobře dokáže česká ekonomika propojit zkušené ročníky s rostoucím významem generace Z. Organizace, které umí vytvořit kulturu založenou na sdílení, otevřenosti a inovacích, získají v příštích letech výraznou konkurenční výhodu a větší schopnost obstát v rychle se měnícím světě.