redakce - 27. 03. 2017
Nadřízeného o studiu informovat nemusíte, obvykle se to ale vyplatí

V případě, že se rozhodnete nastoupit při zaměstnání ke studiu, nemáte zákonnou povinnost o tom zaměstnavatele informovat. Pokud si však chcete prohloubit vzdělání v oboru, ve kterém pracujete, dohoda se zaměstnavatelem se může velmi vyplatit. Zaměstnavatel sám musí posoudit, zda dané studium bezprostředně souvisí s pozicí zaměstnance a může vést ke zvýšení kvalifikace. Pokud však uzná, že zvyšování kvalifikace není v souladu s jeho potřebami, nemá povinnost poskytnout pracovníkovi žádné výhody. V takovém případě tak firma i nadále požaduje plnění běžných pracovních povinností bez jakýchkoliv úlev. Dovolenou na výuku nebo případné zkoušky pak také musíte s vedením konzultovat.
Společnost vám totiž není povinna dovolené na jeden den umožnit.

Odborníci však upozorňují na to, že aktuálním trendem je ochota zaměstnavatelů. „V dnešní době, kdy je na pracovním trhu nedostatek schopných a spolehlivých pracovníků, si zaměstnavatelé lidí, kteří se chtějí vzdělávat a posouvat v oboru, spíše váží. Ve valné většině případů se tak snaží vyjít zaměstnancům vstříc,“ říká Martin Novák, výkonný ředitel vysoké školy BIBS. Trend se pak podle něj projevuje zejména v případě vedoucích pracovníků, po nichž je dlouhodobě velká poptávka. Právě snaha o zvýšení vzdělání je tak u zaměstnavatelů velmi ceněna.

Placené volno na zkoušky i psaní závěrečné práce

V případě, že zaměstnavatel vaše studium shledá jako relevantní a důležité pro rozvoj kvalifikace, zavazuje se k plnění hned několika povinností. Největší výhodou, na kterou máte v případě studia při zaměstnání právo, je placené volno. Zaměstnavatel by vás měl uvolnit k účasti na přednáškách i pro přípravu na zkoušky.

„Na zkoušku má zaměstnanec právo na dva dny placeného volna, v případě přípravy na závěrečnou zkoušku může využít pět dní volna. Na tvorbu a obhajobu bakalářské či diplomové práce pak může požádat až o 10 dní placeného volna. Během těchto dní má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku,“ objasňuje personalistka Gabriela Kodenková ze společnosti Talentica. Pro přípravu na náročné státní závěrečné zkoušky pak může zaměstnavatel poskytnout dokonce 40 volných pracovních dnů.

Studium zohledněte v daňovém přiznání

Náklady na studium při zaměstnání se různí. V případě studií typu MBA, které poskytují zaměstnancům nejvyšší možnou kvalifikaci v oboru, však mohou dosahovat desítek i stovek tisíců. I tyto náklady si však můžete částečně kompenzovat. V případě, že vám je nehradí zaměstnavatel, si totiž můžete náklady spojené se studiem odečíst od základu daně z příjmu. Odepsat lze až 10 tisíc ročně, osoby se zdravotním postižením pak mají nárok na vyšší odpočty. Pokud jste dosud nepřekročili věkovou hranici 26 let, pak můžete navíc nárokovat slevu na dani ve výši 4 020 korun ročně.

Za studijní výsledky se zodpovídáte zaměstnavateli

V případě, že budete od zaměstnavatele požadovat výhody plynoucí se studiem při práci, musíte naopak počítat i s jistými povinnostmi. Zaměstnavatel má například právo sledovat průběh studia a vaše výsledky. V případě, že nebude s vaším přístupem spokojen, pak může poskytování placeného volna pozastavit. Možností, jak si náklady spojené se studiem vykompenzovat, je pro zaměstnavatele také sepsání písemné kvalifikační dohody. Ta zavazuje pracovníka k tomu, že výměnou za podporu při studiu a úhradu nákladů setrvá po smluvenou dobu ve společnosti. Takto si zaměstnance může zaměstnavatel zavázat až na pět let. V případě nedodržení dohody je pak pracovník nucen náklady spojené se studiem zaměstnavateli zpětně uhradit.