redakce - 21. 01. 2021
Podle predikce budoucího vývoje trhu práce na nadcházející čtyři roky, zveřejněné Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí, sehraje významnou roli v oblasti zachování zaměstnanosti funkční systém dalšího vzdělávání. Ten je třeba založit především na účinné a flexibilní možnosti změny kvalifikace osob. Stěžejním má být zavedení, v současné době, budovaného systému modularizovaných rekvalifikačních programů, tzv. projekt KVASAR. Bez zefektivnění systému dalšího vzdělávání může, podle odborníků, míra nezaměstnanosti postupně vzrůst až na dvojnásobek.

Predikce VÚPS na období 2020 – 2024, která je výstupem z modelu Kompas, se zaměřuje na vývoj zaměstnanosti v souvislosti s pandemií covid-19. Nejvýraznější meziroční pokles zaměstnanosti byl sledován v odvětvích ubytování, stravování a pohostinství (16 %; 30,8 tis. zaměstnanců), dále pak v kulturní, zábavní a rekreační činnosti (12 %; 12,5 tis. zaměstnanců), v dopravě a skladování (8 %; 29,2 tis. zaměstnanců). Nejvyšší absolutní meziroční pokles byl zaznamenán ve zpracovatelském průmyslu, zejména pak automobilovém (3 %; 48,7 tis. zaměstnanců). U těchto odvětví je nepravděpodobný návrat zaměstnanosti na před pandemickou úroveň. Mezi další ohrožené obory patří obchod nebo reality.

„V udržení vysoké míry zaměstnanosti sehrávají podstatnou roli vládní opatření. Jedná se však pouze o dočasné ad hoc řešení. Následky pandemie se budou projevovat ještě v řádu měsíců, pravděpodobně spíše let, a právě efektivní systém rekvalifikací pomůže zmírnit ekonomické dopady,“ říká Jan Wiesner z Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. V rámci programu Antivirus A+B bylo podpořeno celkem 63 096 firem (850 059 zaměstnanců).

V oblasti dalšího vzdělávání je především nutné nastavit prostředí napomáhající po pandemickému restartu ekonomiky. Například reflektovat skutečné potřeby zaměstnavatelů, aplikovat modularizované rekvalifikace, jež výrazně zkrátí a zlevní další vzdělávání a v neposlední řadě podporovat slaďování rodiny s prací například uplatňováním flexibilnějších forem práce. „Bez efektivního systému rekvalifikací, díky kterému bude možno obratem reagovat na nenadálé změny na trhu práce, a to nejen v souvislosti s pandemií covid 19 ale například také s Brexitem, je velmi reálné, že se míra nezaměstnanosti postupně vyšplhá až na dvojnásobek,“ říká Radovan Hauk, partner poradenské společnosti Moore Czech Republic.

Míra nezaměstnanosti během pandemie vzrostla

Míra nezaměstnanosti vzrostla na konci prosince na 4 %. V lednu 2020 se přitom nacházela na úrovni 3,1 %. V rámci EU, kde se míra nezaměstnanosti pohybuje okolo 7 %, se však ČR drží velmi obstojně. Podstatný vliv na to měl také předchozí chronický nedostatek pracovních sil, se kterým se trh práce dlouhodobě potýkal. Osoby, které během pandemie přišly o práci, tak zpravidla velmi rychle našly uplatnění. Zatímco z hlediska vzdělání měla pandemie největší dopad na zaměstnance se základním vzděláním (45,3 %) a OSVČ (23 %). Z genderového hlediska nebyly zaznamenány podstatné rozdíly. „Řada zaměstnavatelů přitom vyjádřila zájem zachovat stávající pracovní místa pro období po překonání krize, čemuž je nutné dopomoci. Funkční systém dalšího vzdělávání proto musí reflektovat skutečné potřeby zaměstnavatelů a reálné schopnosti potenciálních zaměstnanců. Právě toto umožňují modularizované rekvalifikace, které vzdělávání výrazně zlevní a zefektivní,“ říká říká Vít Jásek, výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů ČR.

Pozitivní dopady pandemie

Zatímco pro mnohé obory byla a stále je koronavirová likvidační, odvětví DAR (digitalizace, automatizace, robotizace) významně akcelerovala. Přispěla rovněž k rozvoji platformové práce a práce z domova, která řadě zaměstnavatelů umožnila udržení ekonomického výkonu a pracovních míst. Práci z domova využívalo 38,3 % ekonomicky aktivních obyvatel. „Další vývoj bude záviset hlavně na rozvoji moderních technologií, důsledcích pandemie na jednotlivá odvětví a intenzita útlumu ekonomiky jak v ČR tak ve světě,“ doplňuje Radovan Hauk. Díky pandemii naopak posilují odvětví jako veřejná správa a obrana, vzdělávání, zdravotní a sociální péče. Všechna jsou nějakým způsobem navázána na financování z veřejných zdrojů.