redakce - 05. 04. 2008
Počáteční vzdělávání musí být koncipováno tak, aby mladého člověka připravilo nejen na jeho odbornost, ale i na flexibilní přístup k řešení pracovních problémů a současně na potřebu vzdělávat se a rozvíjet své schopnosti a znalosti v průběhu celého života.

Další vzdělávání, obzvláště pak profesní, musí navazovat na potřeby trhu práce i na znalosti osvojené v průběhu počátečního vzdělávání. Certifikáty dosažené v průběhu dalšího vzdělávání by měly pro zaměstnavatele poskytovat dostatečnou záruku nabytých dovedností a měly by mít srovnatelnou hodnotu tam, kde nahrazují počáteční vzdělávání.

V rámci priority Rozvoj celoživotního učení lze najít tři hlavní a navzájem spolu úzce související okruhy zájmu:
prvním je úsilí o vytvoření základny pro celoživotní učení, a to především zkvalitněním a modernizací základního, středního a vyššího odborného vzdělávání.
Druhým je vytvoření a posilování vazeb mezi učením a prací, které usnadní jedincům přechod ze škol do světa práce a přispěje ke zvyšování jejich zaměstnatelnosti. Konečně třetím okruhem zájmu bude rozvoj vysokoškolského a dalšího vzdělávání, které značně ovlivňují kvalitu života celé společnosti.

Mimo snahy užšího propojení existujícího školského systému se sektorem dalšího vzdělávání je kladen důraz v této prioritě i na propojení s politikou zaměstnanosti a se sociální politikou, s cílem maximální integrace občana do společnosti. Významnější roli v naplňování cílů by měli hrát sociální partneři.

Východiskem pro formulaci priority se stal rovněž nový pohled na tradiční školní vzdělávání, které má zejména vytvářet nezbytné nástroje a motivaci, aby žák sám, z vlastní potřeby usiloval o dosažení co nejvyšší úrovně znalostí a dovedností. Stejně jako v ostatních regionech i v Praze byla dlouho opomíjena otázka znevýhodněných jedinců, proto je třeba vytvořit podmínky pro to, aby zdravotně handicapovaní, sociálně znevýhodnění, příslušníci etnických minorit apod. měli větší příležitost účasti v hlavním vzdělávacím proudu. Nedílnou součástí je i příprava pedagogických pracovníků pro práci s těmito jedinci.

Podpora by měla být poskytována také těm, kteří z různých důvodů neuspěli a nedokončili ani základní vzdělání. Na druhé straně je třeba věnovat zvýšenou pozornost i mimořádně nadaným jedincům, kteří v budoucnu mohou významně přispět k rozvoji určitých oborů a rozvoji ekonomiky.

Jak počáteční, tak i další vzdělávání je třeba koncipovat tak, aby v sobě obsahovalo hledisko trvale udržitelného rozvoje. Z tohoto pohledu je environmentální vzdělávání důležitou součástí obou opatření priority 3 a bude v nich zapracováno na úrovni samostatných aktivit v programovém dodatku. Terciární vzdělávání, které zahrnuje výuku na vyšších odborných školách, vysokých školách univerzitního a neuniverzitního typu a v dalších vzdělávacích institucích, neustále nabývá na významu. Proto v rámci priority 3 budou podpořeny aktivity, které budou směřovat k rozšíření aktuální nabídky všech uvedených institucí, k postupné restrukturalizaci studijních programů vysokých škol, vedoucí k třístupňovému vysokoškolskému studiu a jeho modulárnímu uspořádání a k využívání evropského kreditního systému, který jako vhodný nástroj usnadní mobilitu studentů, to vše v souladu s myšlenkou vytváření společného evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání. Rozvoj terciárního vzdělávání musí být založen na poznání potřeb trhu práce a vzhledem k celostátnímu významu pražských vysokých škol se musí opírat i o poznání celostátního trhu práce.

Změny ve vzdělávacím systému se projevují na trhu práce až v dlouhodobém horizontu (příprava studijních programů a délka studia), a proto je třeba predikci trhu práce založit na dlouhodobých prognózách kvalifikačních potřeb v jednotlivých oborech v ČR, a to i s ohledem na mezinárodní vývoj ekonomiky. Vysokým školám často chybí potřebná provázanost s praxí, možnosti rozvoje studentů zůstávají příliš "akademické", a proto je nutné rozvíjet spolupráci škol s potenciálními zaměstnavateli absolventů. Jednou z klíčových funkcí vysokých škol, která v současné době i přes rozšíření nabídky doktorských studijních programů na mnoha vysokých školách zůstává poněkud opomíjena, je systematické zajištění kvalifikačního růstu budoucích vědeckých pracovníků.

Zlepšení kvality výuky na všech školách je závislé na kvalitě pedagogů, kteří nejen vyučují, ale také se podílejí na tvorbě vzdělávacích programů. Velmi důležitou roli v celoživotním učení hraje další vzdělávání, které může být realizováno ve školách, institucích vzdělávání dospělých nebo jako vzdělávání podnikové. Nabídka vzdělávacích kurzů je široká, ale různé kvality. V praxi neexistují kvalitní informační a poradenské služby, které by usnadňovaly orientaci v nabídce, a to zejména těm, kteří to nejvíce potřebují, tj. lidem s nízkou kvalifikací či jinak znevýhodněným na trhu práce.

Na území hl. m. Prahy je třeba podpořit zejména vytváření systému dalšího vzdělávání, tzn. tvorbu a rozvoj systémových nástrojů a mechanizmů, metodik, systémových struktur a vazeb, a zdokonalování kapacity organizací, které se budou na tvorbě a podpoře systému dalšího vzdělávání podílet. Je nutné do tvorby systému zapojit všechny klíčové partnery a aktéry - vedle vzdělavatelů zejména představitele sociálních partnerů, veřejné správy, služeb zaměstnanosti, výzkumných pracovišť, profesních sdružení a další.

V hl.m. Praze působí celá řada institucí vzdělávání dospělých, které sice pokrývají stávající poptávku, ale přesto jejich nabídka neodpovídá potřebám. Proto je nutno dosavadní víceméně živelné prostředí nahradit prostředím koncepčním a systémovým. Je třeba vytvářet příležitosti pro celoživotní učení a rozvoj všech skupin dospělých obyvatel s cílem zvýšení konkurenceschopnosti a prosperity města.

Díky systémovému přístupu bude možno vytvořit podmínky, které zajistí dostupné, kvalitní a uznávané další vzdělávání, uplatnitelné na trhu práce. K tomu je třeba zavést finanční i nefinanční pobídky, které by motivovaly různé aktéry dalšího vzdělávání k jeho rozvoji a využít při tom jak bohaté zahraniční zkušenosti, tak i specifické podmínky v rámci ČR a hl. města Prahy. Je důležité zavést ucelené mechanismy certifikace lektorů, vzdělávacích programů a vzdělávacích institucí, jež by zvýšily kvalitu různých forem vzdělávání dospělých a jež by umožnily soustavnější a průhlednější certifikaci absolvovaného vzdělání nebo osvojených dovedností.

Je nutné podporovat budování a vzájemné propojování sítě poradenských a informačních středisek a dostupných databází o poskytovatelích různých forem dalšího vzdělávání, o jejich vzdělávacích programech a o dalších údajích, které zájemcům o další vzdělávání (institucím i jednotlivcům) usnadní přístup ke vzdělávání. Dále je třeba využít koncentrované kapacity vědeckých a výzkumných institucí v hl. m. Praze k vývoji a inovacím moderních forem a metod pro další vzdělávání, k rozvoji nových vzdělávacích a výukových programů i k dalšímu systémovému rozvoji dalšího profesního vzdělávání. Proto je třeba, aby se priorita 3 kromě podpory nových vzdělávacích programů, zkvalitňování lektorů i managementu vzdělávacích institucí zaměřila také na celkovou systémovou podporu dalšího vzdělávání tak, aby se další vzdělávání v ČR přiblížilo evropské úrovni.

Změny, které budou uskutečněny na území hl.m. Prahy v souvislosti s Prioritou 3, budou mít dlouhodobý pozitivní dopad na celostátní úrovni. Globální cíl priority 3 Globálním cílem této priority je rozvoj systému celoživotního učení, který bude připravovat kvalifikovanou a flexibilní pracovní sílu schopnou aplikovat princip udržitelného rozvoje. Tento globální cíl bude naplněn pomocí dvou specifických cílů. Specifické cíle priority 3 · zkvalitnění systému počátečního vzdělávání · zabezpečení systému kvalitního, uznávaného a uplatnitelného dalšího vzdělávání Horizontální témata v prioritě 3 Rovný přístup pro všechny by v rámci priority 3 být zaměřen hlavně na podporu vytváření nástrojů zapojení všech znevýhodněných do kvalitního vzdělávání, které je důležité v odstraňování bariér v jejich pracovním životě.

Princip udržitelného vývoje, ochranu a aktivní rozvíjení životního prostředí je nutné zakomponovat do vzdělávacích programů průřezově všude tam, kde je to možné a vhodné. Nově vytvářené vzdělávací programy musí být založeny na využití moderních technologií a k nim patří i masivní využití Informačních technologií. Distanční vzdělávací programy si v dnešní době již nelze bez využití těchto technologií představit.

Při posuzování projektů je nutné preferovat projekty, které zapojují místní iniciativy, neboť pomáhají budovat širší zázemí pro budoucí pokračování projektových aktivit. Realizace Priority 3 přispěje k naplnění směrnice 4, 5 a 6 Národního akčního plánu zaměstnanosti 2002: · Vybavit mladé lidi základními schopnostmi odpovídajícími trhu práce a potřebnými k zapojení se do celoživotního vzdělávání · Zvýšit gramotnost mladých lidí i dospělých a výrazně snížit počet mladých lidí předčasně odcházejících ze škol · Podporovat podmínky usnadňující lepší přístup dospělých k celoživotnímu vzdělávání, včetně osob, které mají netypické druhy pracovních smluv, aby se zvýšil podíl dospělých v aktivním věku 25-64 let účastnících se vzdělávacích a výcvikových programů · Usilovat o dostupnost elektronického vzdělávání pro všechny občany · Zlepšit fungování trhu práce zdokonalením databází pracovních a vzdělávacích příležitostí


Priorita 3 navazuje na následující cíle Strategického plánu hl. m. Prahy: L1.1. Rozšíření a zkvalitnění vzdělanosti na úroveň integrované evropské ekonomiky L1.2. Propojení vysokých škol s vědecko-výzkumnými pracovišti L1.3. Zavedení multikulturní výchovy jako prostředku ke snížení rasové nesnášenlivosti a diskriminace V rámci této priority budou realizována dvě opatření: Opatření 3.1 Rozvoj počátečního vzdělání jako základu celoživotního učení a z hlediska potřeb trhu práce a ekonomiky znalostí Opatření 3.2 Rozvoj dalšího vzdělávání Na prioritu 3 bude použito 29 % z celkového rozpočtu JPD 3, indikativní rozdělení mezi opatření je opatření 3.1 - 14,5% opatření 3.2 - 14,5%.